Souboj - Kapitola 4.

25. února 2008 v 21:39 | By Wampy + Ergien |  +Poslové Temnoty+
A je tu další kapča od Wampy. :) Podle mě je super. ;) Konečně se tam začíná něco pořádnýho dít. :D Takže myslim, že byste se mohli vzchopit a trošku komentovat. ;) A to myslim nejen tuhle kapču, ale i ostatní články.. ;) Stačí třeba jeden krátkej komentík, komentíček, ale já si ho budu vážit. ;) Teď už čtěte.... Jinak ty picty, no, lepší nějak nebyly po ruce. :D A věnování (ode mě, nevim jak Wampy :D) by si podle mě zasloužila Anduel. :-P Za to věčné uhánění na ICQ a tak... :D :P

,,Dobrý den," pozdravil muž s velkou jizvou na tváři.
,,Larede! Co tu děláte?"
,,Posílají mě Marisa La-Feya a Victorie Dormalová. Chtěly by si s vámi dát soukromý souboj před výběrem učitelů pro králova synka."
,,Naše soupeřky..." Keil se na chvíli zamyslel a pak zavolal na svou sestru. Když se Kathrine objevila ve dveřích, Keil ji zpravil o tom, proč tu je Lared.
,,Děkujeme, ale vyřiďte slečnám, že nemáme zájem!" vyhrkla Kathrine ,,síly si změříme až před králem!"
,,Ale...je to skvělá příležitost..." Lared se jí to snažil vymluvit.
,,Pro ně možná ano. Už jsem řekla. Nemáme zájem.Tak naschle, Larede, rádi jsme tě viděli." Usmála se a zabouchla mu dveře před nosem.
* * *
,,Hni sebou!" Popohnala Valeriana Sabríel. Teď to byla spíš ona, kdo vypadal jako drak. Vlasy měla rozevláté, jak rychle šla a byla tak naštvaná, že jí div z nosu nelétaly jiskry. Před malou chvílí si totiž u snídaně vyměnila pár ostrých slov s Evilem.
,,No tak, už se uklidni," chlácholila jí udýchaná Sabríel.
,,Idiot...idiot! Co si o sobě myslí? Mně bude říkat, že to neumím s mečem?! Mně?!" rozčilovala se Val.
,,Jo, je to kretén, ale co naděláme? Teď se musíme soustředit hlavně na ty místa!"
Valeriana jí přikývla a lehce zpomalila krok. Teď se spíš snažila spoutat svojí lehkou nervozitu, kterou na sobě ale nedávala znát.
Zastavily se až před velkou zlato-bílou bránou na hradní pozemky, kde je zastavili dva vojáci.
,,Jsem Victorie Dormalová a tohle je Marisa La-Feya. Ucházíme se o místo učitelů boje," pronesla Valeriana hrdě.
,,Ach jistě. Vy jste cizinka, že?" Strážce si významně změřil Sabríel od hlavy až k patě a laškovně se na ní usmál.
,,Ano..." řekla Sabríel se zhnuseným výrazem ve tváři.
,,Musíme vás prohledat, jestli neskrýváte nějaké zbraně," řekl druhý ze strážců a natahoval ruku po Valerianě.
,,Bože! Meč! A dokonce dva!" zhrozil se, když spatřil Valeriin opasek.
,,A čím asi budeme bojovat, ty inteligente?!" Vytrhla se mu.
,,Ach...ovšem, můžete jít." Dívky se vydaly tedy dál po kamenné cestě ke vstupní bráně do hradu.
,,Bože, to jsou ale tupci..." ulevila si Sabríel.
U dveří na ně čekal jakýsi postarší muž.
,,Dobrý den, jsem Marisa La-Feya a tohle je Victorie Dormalová, ucházíme se o místa učitelek boje."
,,Dobrý den, prosím následujte mě." Sluha se otočil a vešel do velké vstupní síně. Vevnitř panoval klid. Nikde ani noha. Jen občas minuli nějakého toho služebníka, jak pobíhá po chodbách a nebo otírá prach.
Dva strážci po stranách našedlých dveří, ze kterých se ozýval řinkot mečů, se při jejich příchodu lehce uklonili a dveře otevřeli.
,,Vítám vás tu! Vy musíte být slečna La-Feya a slečna Dormalová," zvolal černovlasý muž v nejlepších letech. Muž s jakousi dívkou přestali bojovat a pokorně si stoupli do řady vedle královského stupínku s trůnem.
,,Pane..." Valeriana se Sabríel přešly před Klerona a uklonily se.
,,Seznamte se, tohle jsou Keil a Kathrine Kalisovi," ukázal na muže a dívku, kteří spolu před chvílí bojovali.
,,Skvěle..." utrousila potichu Val a lehce se poklonila na přivítanou s Kalisovými.
,,Vaším úkolem bude si s nimi změřit síly. Kdo zvítězí, stane se učitelem mému synovi, princi Derekovi"
,,Žádný problém," usmála se Sabríel a zachytila Keilův naštvaný pohled.
,,Keil se uchází o místo lukostřelce. Kdo z vás se uchází o totéž místo?" Kleron přejel po dívkách pohledem. Sabríel zalitovala, ale nakonec lehce pozvedla ruku a tiše řekla:,,Já."
,,Skvěle, tak ukažte, co ve vás je." Ukázal rukou na stěnu místnosti. Když se Sabríel otočila, spatřila tři terče.
,,Dáma má přednost," řekl Keil. Sabríel se zhluboka nadechla a sundala si svůj luk z ramene. Vzala jeden z šípů, na kterých byly malé zářezy a symboly, a natáhla tětivu. Zavřela jedno oko a zamířila na malou červenou tečku uprostřed terče. Byla nervozní. Jestli to teď zkazí, tak jí Gorien zabije.
Vydechla a pustila napnutou tětivu. Šíp letěl přímo a vzduch kolem něj svištěl. Když Valeriana otevřela oči, spadl jí kámen ze srdce. Její kamarádka trefila cíl přesně.
Sabríel si povýšeně odfrkla a založila si ruce na prsou. Keil se pousmál a zamířil svým lukem s ozdobnými zelenými křížky na terč. Stříbrná tětiva se zachvěla a Sabríelin šíp se rozlomil vejpůl.
,,Skvělé, to bylo opravdu znamenité!" Tleskal Kleron a usmíval se na Keila. Ten hodil po Sabríel pohled, ze kterého se jasně dalo vyčíst:,,Máš smůlu, ale tak snad příště." Pak pokynul Sabríel, aby střílela na druhý terč.
,,Ne, teď vy první," zavrtěla hlavou.
Keil pokrčil rameny a vytáhl další šíp, který bez problémů proťal červený bod uprostřed terče.
Sabríel si protáhla ztuhlá záda a postavila se na čáru, nakreslenou bílou křídou. Byla přesvědčená, že to dokáže. Ona na to přeci má!
Zavřela oči a nechala sebou prostoupit sílu, která sálala z luku. Sluch i hmat teď měla mnohem bystřejší. Uslyšela letící šíp. Otevřela oči a spatřila Keilův šíp ležící na zemi a svůj zabodlý uprostřed terče.
,,Skvěle Sab...Mariso!" zaradovala se Valeriana a málem se prořekla. Díky bohu si toho nikdo nevšiml.
,,A teď, poslední terč."
,,Jste na řadě Mariso." Keil se dobrotivě usmál. Je tak milý, pomyslela si Sabríel a s ironickým úšklebkem namířila do posledního z terčů. Odhodila veškerý strach a...
,,Zatraceně!" Ucukla jí ruka a šíp se zabodl do okraje středu.
,,Nevadí," poznamenal Keil a postavil se na její místo.
,,Sakra," zaklela Valeriana, když Keilův šíp přesně zasáhl červený bod.
,,Zajmavé...ještě zvážím svou volbu podle vás." Kleron se otočil na Kathrine a Valerianu.
Val se zákeřně pousmála a vybídla Kathrine k souboji. Kathrine neváhala a vytasila svůj meč z pochvy. Byl nádherný. Dlouhý, úzký a házel modré odlesky. Val vytáhla jeden ze svých a druhý hodila Sabríel, která ho hbitě zachytila a opřela o stěnu.
Dívky se navzájem uklonily, jak se při soubojích sluší a patří. Valeriana věřila v sílu protiútoku, proto skoro nikdy neútočila jako první. Nadzvednutým obočím vybídla Kathrine, aby na ní zaútočila.
Kathrine byla opravdu dobrá. Val to také šlo, ale bez jednoho meče si připadala jako bez ruky. Proto se rozhodla využít svých vedlejších schopností, ale musela si dát pozor, aby ve víru vášnivého boje nevzlétla. Kdyby někdo zjistil, že je upírka, mohly by se s místy na hradě rozloučit.
Rychle se skrčila a čepel Kathrininého meče jí těsně minula nad hlavou. Využila svého postavení a podkopla jí nohy. Kathrine spadla na zem, ze které se hned zvedla a vyrazila do dalšího útoku proti Valerianě.
Boj trval dlouho. Ani jedna nevyhrávala ani neprohrávala. Až nakonec, se Kathrine podařilo seknout Valerianu do ramene. Val se na ní zlostně podívala a přestala se ovládat. Nechala za sebou všechny způsoby souboje s mečem. Zvedla nohu a silně Kathrine kopla do obličeje.
,,Co to děláte?!" zakřičel Kleron.
,,V pořádku, nic mi není..." řekla Kathrine, která se za pomoci svého bratra zvedala ze země a z jejího malého nosu jí skapávala krev. Valeriana stála jako přimrazená. Tak teď jsem to podělala. Už nás nevezme.
,,Je to těžké. Koho z vás si mám vybrat? No nic, dnes už je pozdě, rozhodnu se až zítra. Buďte tu ve stejný čas jako dnes." Kleron si sedl zpět na svůj trůn. Všichni se uklonili a v doprovodu sluhy odešli ven ze síně.
,,Nashle zítra," zaskřehotal sluha a šel si po svých.
Sabríel s Valerianou mlčky a nasupeně šly vedle sourozenců Kalisových a měly co dělat, aby se do nich nepustily. Sabríel otevřela dveře ven a náhle...
,,Au!" Do někoho vrazila. Byl to pohledný muž, s hnědými vlasy.
,,Omlouvám se," řekl jemným tónem a vešel do vstupní chodby hradu. Sabríel se na něj ještě otočila a zachytila jeho kouzelný pohled. Pak se dveře zavřely a dívky vyšly ven před bránu.
,,Zítra vám ukážeme," zašeptala výhružně Valeriana sourozencům. Sabríel po nich hodila nenávistný pohled a pak se vydaly zpátky do Evilova domu.
* * *
,,Vítám vás, dámy, jak jste uspěly?" uvítal je ve dveřích Megrin.
,,Vy jste stále tady?" Dostalo se mu místo pozdravu od Sabríel, ale dřív, než stačil něco říct, začala Valeriana:,, Spíš jsme neuspěly."
,,Jak to?"
,,Prostě jsme ty sourozence trochu podcenily," řekla Sabríel sklesle.
,,Zítra s nimi máme ještě jeden souboj," doplnila ji Val.
,,Tak co, jak jste si vedly?" Do místnosti vešel Evil.
,,Sabríel, prosím tě, zopakuj to panu chytrému," řekla Val.
,,Ty se se mnou nebavíš Sylviano?" řekl naštvaně.
Valeriana beze slova, s kamenným výrazem na tváři, odkráčela nahoru do své ložnice.
Evil se otočil na Sabríel, která jen pokrčila rameny a odešla také.
,,Ach...to jsou takový..." rozčiloval se Evil a nenacházel slova, která by je vystihla.
,,Neuspěly," řekl Megrin ,,zítra mají repete."
,,To snad není pravda! A pak že já jsem neschopný!"
,,Já to slyšela!" zakřičela Sabríel zeshora. Evil zlostně zatnul ruce v pěst a snažil se uklidnit.
,,Bože, ony mě tak vytáčejí!"
* * *
Byl už pozdní večer a Sabríel, Valeriana a Evil seděli u stolu.
Valeriana se zachmuřile podívala po míse se salátem a pak přelétla pohledem na svůj, téměř nedotčený, talíř s vepřovou pečení. Vůbec neposlouchala,co Evil říká.
Sabríel se šťourala vidličkou ve své večeři a zadumaně si prohlížela listinu s plány hradu. Stále nemohli přijít na cestu, kterou by se dalo nepozorovaně vniknout do hradu vniknout.
,,A rozhodně nechoďte ven. Kdyby vás někdo chytil, tak by byl problém, protože normální lidé v noci ven nechodí," řekl Evil.
,,Posloucháte mě vůbec?!"
Valeriana zavrtěla hlavou, aby se vrátila do reálu a pak vstala a vydala se ke schodům nahoru.
,,A co večeře?" zavolala na ní Sabríel.
,,Nemám hlad, jdu spát," řekla Valeriana. Lhala, naopak měla obrovský hlad.
Vpadla do svého pokoje a svalila se na postel. Cítila, jak jí krev v žilách pulzuje, jak jí divoce buší srdce. Zavřela oči a pokoušela se zbavit toho pocitu.
Asi za půl hodiny slyšela, jak jdou Sabríel i Evil spát. Všechno kolem utichlo. Valeriana vstala a oblékla si své oblíbené černé kalhoty a přiléhavé tričko. Tiše sešla dolů po schodech. Jelikož byla upírka, nebyl žádný problém se neslyšně vytratit. Zahalila se do svého pláště a vyšla ven do temných a tichých ulic Niemu.
* * *
,,Dobrý večer."
,,C-co?! Kdo jste? A co tu děláte?" Ozval se vyděšený dívčí hlas.
Valeriana si sundala kápi a pohlédla své nepřítelkyni zpříma do očí.
,,Ty? Jak jsi se sem dostala?!" Kathrine na ní naštvaně zakřičela.
,,To není důležité. Důležité je to, proč jsem přišla."
,,A proč jsi přišla?!"
Valeriana se na ní zblízka zadívala. Teprve teď si Kathrine všimla jejích červených očí.
,,Proboha..." vydechla. Upírka se na ní usmála svými rudými rty a ukázala jí své dva bílé, ostré špičáky.
Kathrine měla v tváři zděšený výraz. Nemohla ze sebe vydat ani hlásku.
,,Kathrine?!" přiběhl Keil, ale pozdě. Valeriana byla zakouslá do mrtvého těla a pila Kathrininu krev.
,,Zdravím, Keile," řekla ledovým hlasem a rukou si otřela koutek pusy, po kterém jí tekla krev ,,už tak dlouho jsem měla hlad..."
,,Co jsi zač?!" zakřičel vyděšeně Keil.
,,Jsem tvoje noční můra!" Valeriana se na něj vrhla a zakousla se mu hluboko do krku. Keil vydal bolestný sten a mrtvý padl k zemi.
,,Byli jste tak...dobří." Valeriana překročila jejich těla a vyšla ven z domu. Neslyšně zamířila temnými uličkami zpět.
,,Jak bylo venku?" ozval se hlas zpoza křesla u krbu.
,,Neříkal jsem, aby jste nevycházely?!"
,,Evile..."
,,Kdes byla?!" přerušil ji.
,,Byla jsem zlikvidovat konkurenci," řekla hrdě.
,,Zabila jsi Kalisovi?" Evil vstal a přešel k ní blíž.
,,Ano." Valeriana sklopila hlavu.
,,Použila jsi meč?" Podezíravě se na ní zadíval. Mlčela.
,,Ty jsi je pokousala že jo?!" zakřičel na ní ,,copak nevíš, že to může nechat stopu?!"
,,Dělám víc než ty!" odporovala mu.
,,Ano, kazíš to víc než já!"
,,Ty jen sedíš se zkříženýma rukama a dáváš stupidní rozkazy!"
,,Co?! To vůbec není pravda!" Evil byl rozžhavený do ruda.
,,Jdu spát..." řekla Val.
,,Nikam nejdeš!" Evil jí pevně chytil za zápěstí. Valeriana se vznesla a pokusila se ho kopnout. Pustil její zápěstí a chytil jí za kotník. Tvrdě jí odhodil na kamennou stěnu.
,,Ty...parchante!" Val se s námahou zvedala ze země, jenže to už u ní byl Evil a chytil jí pod krkem.
,,Nebudeš mi říkat parchante!" procedil mezi zuby. Valeriana, kterou držel několik stop nad zemí, se pokoušela vymanit z jeho pevného sevření.
,,Pusť..." lapala po dechu. Náhle si uvědomila, že nohy má volné a kopla Evila do břicha. Ten jí na oplátku mrštil do druhého kouta pokoje. Valeriana zůstala ležet. Z roztrhlého rtu jí stékala krev, líci měla odřenou a necítila jedno zápěstí.
Evil k ní přišel a zvedl jí za rameno. Tvrdě jí přitiskl na zeď a zadíval se jí do očí.
Jeho pohled jí spaloval na uhel. Byla bezbranná. Náhle ucítila jeho horké rty na svých. Zavřela oči a zcela se mu poddala. Pevně si ji přitiskl na své holé, svalnaté tělo a pomalu jí začal sundavat oblečení.
Odhrnul věci ze stolu a něžně jí na něj položil. Toužebně mu zavzdychala do ucha. Pod jeho doteky tála. Přála si, aby tato chvíle nikdy neskončila.
* * *
Valeriana se probudila. Ležela na pohovce, natisklá na Evilovi.
,,Sakra..."
* * *
:D Tak jak se libila kapča?? :) Btw zanechte nějaký ten komentík. ;) Prosím, prosím, kalhoty nosím... :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líběj se vám Poslové Temnoty? :)

Jo, jasně, moc. ;)
Ujdou...
Moc ne
Vůůbec

Komentáře

1 Anduel Anduel | Web | 25. února 2008 v 22:46 | Reagovat

Jestli se mi líbí moc? to je slabý slovo!!!:D straaaaaaaaaašně moc:D jen byste mohly přidávat častějc jako...za tenhle konec bych tě wampy nejradši...aaaaaaaaaaaaaaa, upa odstřelila jako:DErgi, koukej psát! já odjíždím v neděli a takhle to seknout... jako celou dobu jsem se gebila, a pak to přešlo do nepřerušovaného culení...:))))))NAPROSTO ÚŽASNÝ TO BYLO!!!!!! ALE NETRAPTE MĚ! jako Ergi od tebe je to ještě vysmívání jako:D jinak moc děkuju za věnování, ale tím to nežehlíž! naléhat budu pořád, je to dokonalý a moc vám fandím, holky:)

2 Ergien Ergien | E-mail | 25. února 2008 v 22:55 | Reagovat

:D hele jako davej si bacha :-P jestli budes s takovejhlema komentama pokracovat, tak se ti tady bud rozplynu stestim, nebo pekne zpychnu a budu nosit nosanek poradne nahoru :D ale dekujem ;) mooooc :D ;)si zlato :D

3 Bariska Bariska | Web | 27. února 2008 v 6:49 | Reagovat

grrrrrrr, proc ty to zkoncilo takhle???? Takhle utnute?!!!! Ergie, ty to delas naschval =D Kapca byla uplne suprovaáá a rychle dalsi kapitolu =)

4 Ergien Ergien | E-mail | 27. února 2008 v 14:53 | Reagovat

:D Tuhle kapču psala Wampy :-P já niiiic O:-)  XD

5 Melian Melian | Web | 12. listopadu 2008 v 17:37 | Reagovat

tyjo holky, ja dospěla až sem! juch- chci říct vážně dost dobře napsaná kapitolka! výborná práce, Wampi!:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama