Tři pohledy- Od Melian

24. prosince 2007 v 13:07 | from Melian |  Jednorázovky
Tak konečně přidávám nádherný dárek, co jsem dostala od Melian. :) Moc si ho cením a znovu za něj děkuju. :-P

,,Můj pane?!" ozvalo se mu za zády. Prudce se točil, ale když spatřil jen zohyzděnou tvář domácího skřítka, zklidnil se a vrátil hůlku odkud ji vytáhl, do svého pláště.
,,Mluv Loppy," ozval se z jeho úst hluboký, ale zvučný hlas. Skřítek se roztřásl, přestože neměl proč. Byl už takový…
,,Volá vás madam na večeři," řekl přiškrceně skřítek a vycouval z místnosti pryč. Mladý chlapec se znovu otočil směrem k oknu. Už mě zase volá "ona". Věděl, že ho miluje, jak jen je to možné a on ji za to ctil. Pravdou však bylo, že už se nemohl dočkat, až vytáhne paty z jejich sídla. Pryč od jeho výbušného otce a od jeho matky, která by ho nejradši stále chránila pod svými křídly. Znovu si prohlédl parky kolem jejich domu, povzdechl si a zamířil z pokoje pryč na večeři.
***
,,Dobře, že už jdeš, Luciusi - akorát. Otec dnes přijde později, posaď se naproti mně," řekla, jakmile vešel do jídelny. Usadil se k dlouhému stolu do čela, tak, jak mu řekla jeho matka. Jakmile se posadil, dva skřítci začali nosit večeři. Jídlo bylo výtečné,jako vždy. Skřítci by se neodvážili něco pokazit, přestože pán nebyl doma. A navíc, syn madam měl hned příští den odjet na necelý rok znovu do Bradavic! Když dojedli, odešli z jídelny do obývacího pokoje, kde si sedli do pohodlných křesel vedle sebe. Oba byli zticha a společně se těšili z posledních chvílí pospolu. On položil hlavu do jejího klína a ona ho hladila po vlasech, jako by byl malý.
,,Máš neuvěřitelně jemné vlasy. Mnoho chlapců by i vraždilo, kdyby je tím mohly získat," usmála se na něj. Vzpomněl si na chlapce z Bradavic a přemohl ušklíbnutí. Dalo by se říci, že byl ve škole oblíben, i když spíš než že by k němu s obdivem vzhlíželi se před ním se strachem klepali. Podle toho, z jakého pohledu se na to díváte…
Jeden z domácích skřítků, Lucius si nemohl vzpomenout, jaký to zrovna byl, vešel do pokoje a uklonil se po pisklavém zakašlání až k zemi.
,,Přišel pan Malfoy a přivedl s sebou paní Eileen Snapeovou, rozenou Prince - Liloydovou s jejím synem," oznámil jim skřítek a jako obvykle s nosem zabodnutým do jemného koberce vycouval pryč. Jakmile to Lucius uslyšel, rychle se postavil vedle matčina křesla a hrdě vztyčil hlavu. Během několika vteřin se dostavila návštěva. Malfoyovy měli rodinu Snapeových rádi, přestože manžel paní Eileen Snapeovou, rozené Prince - Liloydové byl mudlovský šmejd a navíc šílenec, který mile rád svou manželu i syna bil. Často je zvali na návštěvu, přestože byli chudí jak nějací žebráci. Na druhou stranu paní Snapeová a její syn Severus byli velmi talentovaní kouzelníci s velmi dobrými předky, pokud tedy pomineme toho pana Snapea. Co se Luciuse týče, Severuse si oblíbil. Byl mladší než on a do Bradavic se chystal poprvé, přestože uměl mnoho triků bez hůlky a Luciuse se nebál. Choval se už teď jako zmijozel a byl hrdý, jako pravý kouzelník.
Když se všichni přivítali, posadili se do křesel a jeden z domácích skřítků začal nosit nějaké občerstvení. Vše probíhalo hladce, až na nějaké to vybuchnutí pana Malfoye staršího, který řval jak Merlin píchnutý vidličkou na skřítka, který neudělal něco dokonale.
***
Hleděl na Luciuse, jak se hrdě tyčí do výše, když o něm jeho rodiče básní. Byl to zvláštní kluk. Hrdý zmijozel, který si rád vybíjel zlost na domácích skřítcích či, podle Malfoyovských parametrech, na přihlouplých mudlech. Měl z něj trochu strach, přestože najevo by to nikdy nedal. Naučil se skrývat své pocity od té doby, kdy si z něj lidé, v jeho mudlovském okolí, začali utahovat. Od šikany ale už měl klid od té doby, co se na něj vrhli týpci o dvě hlavy vyšší než byl on sám. Žádná mudlovká gorila, co se dověděla co se tehdá stalo, si na něj už netroufla. Věděl, že za to že ještě dýchá, byl vděčný svému čarodějnému já, které poslalo ty gorily s pár zraněními do nemocnice. Neměl rád mudly, i když byla zde jedna vyjímka…
***
,,Petunie! No tak už pojď! Přijdu pozdě!"
,,No jooo, aby ses kvůli tomu tvýmu slizákovi nezbláznila!"
,,Takhle o Severusovi nemluv. A navíc není můj," zčervenala na to Lily.
,,A jak vlastně víš, že tam dnes bude? Přece jste se nedohodli, že tam budete mít sraz, ne?" zeptala se otráveně Petunie a začala na sebe otráveně soukat mikinu, přestože venku bylo kolem třiceti stupňů celsia. Lily se znovu začervenala. Nevěděla, jestli tam Severus bude, ale chtěla ho zase vidět. Minule, když se viděli na hřišti, jí zase říkal o Bradavicích. Ona sama o nich moc nevěděla a byla uchvácená z toho, co jí Severus povídal. Například co se budou učit! Podle Severuse prý ani není problém, že je z nekouzelnické rodiny!
Chtěla, aby tam byl.
Došly na hřiště. Petunie okamžitě vystartovala na svou oblíbenou houpačku. Lily začala prozkoumávat okolí, Severus nikde nebyl. Smutně si povzdychla a začala si hrát s malým oblázkem. Nechala kamínek vyset ve vzduchu a myslela na Bradavice. Bude to báječné! Škoda jen, že tam s ní nemůžou Petunie a její rodiče!
***
Jeli v Bradavickém expresu. Mlčeli. Nechápal, co se stalo. Zeptal se. Lily se mu smutně koukla do očí. Severus se chtěl utopit v těch jejích smaragdech. Pak mu ale došlo, že se v nich leskly slzy. Řekla mu svůj problém. Nechápal jí. Plakal kvůli té mudlovské šmej…, tedy Petunii. Prej ji Petunie nenávidí. Nechápal to. Jeli do Bradavic!
***
,,Zmijozel!" uslyšel ortel, který rozhodl o jeho budoucnosti. Jindy by byl na sebe pyšný, že moudrý klobouk nad tím, kam půjde, vůbec nezaváhal. Ale ne teď.. Posadil se vedle Luciuse, který ho spokojeně poplácal po zádech. Jeho myšlenky i oči však utíkaly jinam. K nebelvírskému stolu, kde se smutně usmívala Lily.
***
Následovala její oblíbená hodin lektvarů. Jakmile odmítla další pozvání na rande od Dvanácteráka, automatiky zamířila do první lavice. Netrvalo dlouho a někdo si k ní přisedl. Nemusela se na něj ani otáčet, aby zjistila, kdo je.
,,Ahoj, Severusi," zašeptala.
,,Ahoj, Lily," řekl také sotva slyšitelně. Ne, že by se jeden za druhého styděl, ale on byl zmijozel a ona nebelvír. Oba věděl, že veřejné přátelství by ani jednomu nedělalo dobře. Začala hodina. Profesor Křiklan napsal zadání lektvaru na tabuli a všichni se dali do práce. Oni dva spolu moc nemluvili, nač taky. Soustředili se na práci, drtili kořeny a opatrně míchali v kotlíku.
,,Lily, přijdeš dnes do knihovny?" zašeptal a naposledy zamíchal svůj lektvar po směru hodinových ručiček.
,,Moc ráda tam přijdu. V kolik?" usmála se na něj zářivě.
,,Tak někdy po obědě? Chci ti ukázat, na co jsem minule v knihovně narazil."
,,Dobře, Severusi, budu tam." Sama pro sebe se usmála. Měla moc ráda odpoledne strávená v knihovně v jeho společnosti. Pro něj to byly hodiny, kdy se na svět usmíval a chvíle, kdy nemyslel na svou rozdílnost od Lily. Pro ní to byly chvíle, kde se zasnila do oboru vědění a mohla se otevřeně se Severusem bavit.
Zazvonění oznámilo konec hodiny všichni museli odevzdat vzorky svých lektvarů.
***
Lucius se posadil do pohodlného křesla u krbu. Kolem něj seděli členové jejich "elity". Každý ze Zmijozelu se toužil dostat právě do elity, mezi ty vybrané. Čelem v ní nebyl nikdo jiný než Lucius.
Uspořádal si své myšlenky a s lahví máslového ležáku se zahleděl k východu ze společenské místnosti.
Bylo těsně před večerkou, když vešel ten, na kterého čekali.
,,Severusi, tak už jsi tu. Můžeme si promluvit?" řekl Lucius směrem k nově příchozímu a sjel obecenstvo, které nepatřilo do elity, pohledem, kterým jasně dával najevo: Vypadněte, pokud je vám život milý! Obecenstvo se opravdu zvedlo, neboť už věděli, že s elitou si není radno zahrávat.
Snape nadzvedl jedno obočí a s kamenným výrazem se posadil k ostatním. Lucius Malfoy, Bellatrix Blacková a její sestra Narcisa, Regulus Black, Rudolpfus Lestrange, Crabe, Goyle a další se na něj se zájmem šklebili.
,,Dnes jsem se spojil s Temným pánem a on naznačil, že už je na čase, aby ses přidal do jeho řad. Máš dva dny na rozhodnutí, ale varuji tě. Pán nerad čeká! Je to velká čest, že ti nabízí místo u Něj! Jestliže se však jednou rozhodneš, není cesty zpět. Co mu mám vyřídit?" zeptal se tajemně Lucius. Severus se zhrozil. Věděl, že Lucius a jeho rodina měla blízko k Temnému pánovi, ale že byl Lucius Smrtijed, to nevěděl a ani nečekal.
,,Promyslím to."
***
,,Severusi! Vůbec se mi nelíbí, že se bavíš s Malfoyem, Lestrangem i s tim Blackem! Jsou hrozně podlí, celého tě akorát zničí! Jsou jiní než ty!" rozčilovala se Lily a stoupla si. Oba byli u jezera a společně s předčítali nějakou zajímavou knihu o lektvarech.
,,Když mluvíš o Blackovi, ten jeho povedený bratr je horší než oni všichni dohromady! A to ani nemluvím o tom, o tom Potterovi!" třásl se mu hlas, když vyslovoval to hnusné jméno.
,,Potter je namyšlenej pitomec a Sirius není o moc lepší, hroznej sukničkář. Ale já mluvím o tobě!"
,,O mě? Já se o sebe umím postarat!"
,,Ano, to teda vidím! Například včera, u jezera!" Lily začala popotahovat.
,,Lily, promiň. Já ti tak vážně nechtěl říct! Já, já… To je všechno vina toho Pottera! Kdyby ten nebyl," nestihl Severus doříct, neboť mu Lily skočila do řeči.
,,Pottera?! Nesváděj všechno na Jamese! Včera jsi byl na mě poprvé upřímný…"
,,Ale Lily, vždyť…"
,,Ne, Snape! Už nechci slyšet žádné tvoje výmluvy! Mám toho dost! Nech mě!"
,,Nechám tě, jen utíkej za tím svým Potterem! Jdi si mu vyplakat na ramínko!
,,Taky že půjdu! James se alespoň umí o sebe postarat! Nikdo mu nemusí utírat nos!"
,,Už drž klapačku!" rozkřikl se Snape a automaticky vytáhl hůlku. Evansnová na něj hleděla s otevřenou pusou. Tikala pohledem mezi jím a jeho hůlkou. Pak s brekem se rozběhla k hradu a nechala zničeného Severuse i studenty, kteří přihlíželi jejich hádce, daleko za sebou.
***
,,Severusi, děje se něco?" Snape si odfrkl a pohlédl na Luciuse. Z jeho výrazu se nedalo nic vyčíst.
,,Výborně, tak pojď, už je za třicet minut půlnoc. S ostatními máme sraz za školními pozemky," řekl Malfoy mladší a kývnul směrem k obrazu, který ukrýval zmijozelskou společenskou místnost. Bok po boku se pokradmu vyplížili z Bradavického hradu. Jako stín proběhly kolem Hagridovy hájenky a zamířili směr les.
,,Psst, tady jsme!" ozvalo se kousek od nich. Severus otočil hlavou doprava. Spatřil Narcisu s Bellatrix v nádherných černých, i když poněkud upnutých, šatech. Přes sebe měly přehozené pláště a v ruce přidržovali tmavé masky.
,,Pojďme! Ať pán nemusí čekat!"
***
,,Ahoj, miláčku!"
,,Ahoj, Jamesi. Jdeme na snídani?"
,,Jistěže. Tichošlápku?! My už s Lily jdeme, tak se uvidíme na obraně."
,,Jasně, vy hrdličky… Jen si utíkejte. Já si ještě hoďku, dvě poležim." Vydal se tedy ruku v ruce do Velké místnosti. Bylo ještě brzo, takže moc lidí nepotkávali, ale z ničeho nic do nich někdo vrazil.
,,Kdo to sakra," nedořekl James, neboť si všimnul, kdo je ten dotyčný.
"Srabusi! Nemůžeš alespoň trošku dávat pozor?!"
,,Ty máš co říkat. Hele jdi si s tou svou nánou otravovat někam jinam."
,,Cože? Jak se opovažuješ,"
,,Nech ho Jamesi, ten ti za to přeci nestojí. Pojď," odtáhla Jamese Lily a skryla svoje slzy pod svými dlouhými vlasy.
***
Snape padl na kolena a hůlka mu vyletěla z ruky.
,,Nezabíjejte mě!"
,,To není můj záměr."
Jakýkoliv zvuk Brumbálova přemístění byl přehlušen zvukem větru ve větvích. Stál s rozevlátým hábitem před Snapem a jeho obličej byl zespodu osvětlen světlem vycházejícím z jeho hůlky.
,,Tak, Severusi? Jakou má pro mě lord Voldemort zprávu?"
,,Ne - žádnou zprávu - jsem tu na vlastní pěst!"
Snape lomil rukama: vypadal jako by částečně zešílel a černé rozcuchané vlasy mu poletovaly kolem tváře.
,,Já - přicházím s varováním - ne, s žádostí - prosím - "
Brumbál švihl hůlkou. Skrz listy a větve kolem nich stále proudil noční vzduch, na místo, kde on a Snape stáli proti sobě, padlo ticho.
,,Co po mně Smrtijed může chtít?"
,,Ta - ta věštba… předpověď… Trelawneyová…"
,,Ach ano," řekl Brumbál. ,,Kolik si z ní předal lordu Voldemortovi?"
,,Všechno - všechno, co jsem slyšel!" řekl Snape. ,,To je proč - je to z toho důvodu, že on si myslí, že mluví o Lilly Evansové!"
,,Věštba se nevztahuje na ženu," řekl Brumbál. ,,Hovoří o chlapci narozeném na konci července - "
,,Vy víte, co myslím! On myslí, že se v ní mluví o jejím synovi, bude je pronásledovat - všechny je zabije - "
,Pokud pro tebe ona tolik znamená," řekl Brumbál, ,,lord Voldemort ji jistě ušetří. Nemůžeš si vyžádat milost pro matku výměnou za syna?"
,,Já - ptal jsem se ho - "
,,Hnusíš se mi," řekl Brumbál a nikdy do svého hlasu nedal tolik pohrdání jako nyní.Vypadalo to, jako by se Snape trochu schoulil.
,,Nestaráš se snad o smrt jejího manžela a dítěte? Oni mohou zemřít, jakmile budeš mít to, co chceš?"
Snape nic neřekl, jenom se na Brumbála díval.
,,Skryjte je všechny," zaskřehotal. "Udržte ji - je - v bezpečí. Prosím."
,,A co mi za to dáš na oplátku, Severusi?"
,,Na - na oplátku?" Snape zíral na Brumbála a po jednom dlouhém okamžiku řekl:
,,Cokoliv."
***
,,Lily, rychle! Vem Harryho a uteč! Někdo sem jde. Jsme prozrazeni! Snažím se ho co nejdřív udržet!" řval jak pominutý James a běžel Temnému pánovi naproti. Lily přidušeně vykřikla a utíkala s Harrym do ložice.
,,Pšt, Harry. Neboj, nic se ti nestane. Já tě ochráním."
Dveře se s ránou otevřely.
,,Uhni, tebe nechci zabít. Stačí mi ten chlapec!"
,,Nikdy!"
,,Avada Kedavra!"
***
,,Lily néééé! Lily! Lily Evansnová. A za to můžu já a, a… Brumbál!" zařval Severus Snape, bývalý Smrtijed, přezdívkou Srabus.
***
,,Temný pane?! Prosím! Kde jste?! Pane?! Néééé!" zařval na opačném konci Londýna také Smrtijed. Nebyl to Severus, byl to Lucius. Najednou si byli tak blízcí, oba ztratili někoho blízkého. Velmi blízkého.
Konec!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anduel Anduel | Web | 24. prosince 2007 v 13:29 | Reagovat

už jsem četla...bomba!!!:-) no jo, melian je šikulka! i když to bylo smutný, a jak jsem psala...poznala jsem, odkud to je a o to je to smutnější...

ale konec depresí! přeji ti Krásné Vánoce!!!:-)

2 Goddy-Zuberstab Goddy-Zuberstab | E-mail | Web | 25. prosince 2007 v 19:44 | Reagovat

Mel,šikulka! Ergien,taktéž! :)

3 Melian Melian | Web | 25. prosince 2007 v 23:57 | Reagovat

:D děkujeme Goddy, Anduel!:D

Ergien- opět není zač!:-* A ten tvůj je lepšíí!

4 Ergien Ergien | E-mail | 26. prosince 2007 v 14:03 | Reagovat

Melian: Chaaa chaaa, se ste se vsichni zbalznili ne ?:D muj a lepsi?? ty si vazne padla na hlavu.:-P

Goddy+ Anduel: taky dik ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama